Skrytá slova Bahá’u’lláh
Část I. - Z arabštiny
On jest sláva vší slávy
Toto jest, co sestoupilo z království slávy, vysloveno jazykem moci a síly a zjeveno za starých časů proroky. Vzali Jsme z toho jádro a vnitřní smysl a přioděli to šatem stručnosti jako zástavu milosti spravedlivým, aby stáli věrně při Boží úmluvě, aby svým životem ospravedlnili Jeho důvěru a v oblasti ducha získali klenot Boží ctnosti.
1. Ó synu ducha!
Má první rada zní takto: Měj čisté, laskavé a zářící srdce, aby tvoje bylo odvěké, nehynoucí a věčně trvající království.
2. Ó synu ducha!
Nejmilovanější ze všeho, na co hledím, je Spravedlnost; neodvracej se od ní, pakliže po Mně toužíš; a nezanedbávej ji, abych ti mohl důvěřovat, s její pomocí budeš hledět vlastníma očima, a ne očima jiných a budeš poznávat svou vlastní moudrostí, a ne moudrostí tvých sousedů. Zvažuj to ve svém srdci; jak se na tebe patří. Vpravdě je spravedlnost Mým darem tobě a znamení Mé milující laskavosti. Nespouštěj ji tedy z očí.
3. Ó synu člověka!
Zahalen do odvěké jsoucnosti Své podstaty znal Jsem Svou lásku k tobě; proto Jsem tě stvořil, vryl Jsem do tebe Svůj obraz a odhalil ti Svou krásu.
4. Ó synu člověka
Miloval Jsem tvé stvoření, stvořil Jsem tě tedy. Proto Mě miluj, abych mohl jmenovat tvé jméno a naplnit tvou duši duchem života.
5. Ó synu bytí!
Miluj Mne, abych mohl milovat tebe. Jestliže Mě nebudeš milovat, Má láska tě na žádný způsob nemůže dosáhnout. Uvědom si to, ó služebníku.
6. Ó synu bytí!
Moje láska je tvůj ráj; tvůj nebeský domov shledání se Mnou. Vstup dovnitř a neotálej. To jest, co ti bylo souzeno v Našem království na nebesích a v Naší posvátné říši.
7. Ó synu člověka!
Miluješ-li Mě, odvrať se sám od sebe; a hledáš-li Mou radost, nehleď na svoji; abys mohl zemřít ve Mně a Já věčně žít v tobě.
8. Ó synu ducha!
Není pro tebe míru, leda by ses odřekl sebe a obrátil se ke Mně; protože ti náleží oslavovat v Mém jméně, ne v tvém; skládat důvěru ve Mně, a ne v sebe, jelikož
si žádám být milován sám a nade všechno, co jest.
9. Ó synu bytí!
Má láska je Má tvrz; ten, kdo do ní vstoupí, je jistý a v bezpečí, ten, kdo se odvrátí, zajisté ztroskotá a zahyne.
10. Ó synu zjevení!
Ty jsi Má tvrz; vstup, ať můžeš přebývat v bezpečí. Věz, že Moje láska je v tobě, abys Mne mohl nalézt u sebe.
11. Ó synu bytí!
Tys Moje lampa a Mé světlo je v tobě. Z něho čerpej svou záři a nehledej jiného než Mne. Neboť Jsem tě stvořil bohatého a štědře tě zahrnul svou přízní.
12. Ó synu bytí!
Rukama moci Jsem tě tvořil, prsty síly tě vytvářel a vložil Jsem do tebe podstatu Svého světla. Spokoj se tím a nic nadto nehledej, protože Moje dílo je dokonalé a Můj příkaz závazný. Neber jej v potaz, ani o něm nepochybuj!
13. Ó synu ducha!
Stvořil Jsem tě bohatého, proč se vlastní vinou ocitáš v chudobě? Stvořil Jsem tě šlechetného, proč se snižuješ? Dal Jsem ti bytí z podstaty vědění, proč hledáš poučení od jiných než ode Mne? Vytvořil Jsem tě z prsti lásky, jak to, že se zaobíráš jiným? Obrat' svůj zrak k sobě, abys Mě nalezl stát v sobě, mocného, silného, jedinečného.
14. Ó synu člověka!
Ty jsi Má říše a Má říše je nesmrtelná, proč se tedy bojíš, že zahyneš? Ty jsi Mé světlo, a Moje světlo nikdy nezhasne, proč se bojíš svého vyhasnutí? Ty jsi Moje sláva a Moje sláva nevybledá; ty jsi Mé roucho a Moje roucho se nikdy neobnosí. Vytrvej tedy v lásce ke Mně, abys Mě nalezl v říši slávy.
15. Ó synu slova!
Obrat' svou tvář k Mé tváři a vzdej se všeho, vyjma Mne; neboť Má vláda je trvalá a Má říše nepomíjí. Kdybys hledal jiného nežli Mne, ba kdybys celý vesmír prohledal, tvá snaha bude marná.
16. Ó synu světla!
Zapomeň na všechno kromě Mne a poznej Mého ducha. To je jádro Mého příkazu, proto ho buď pamětliv.
17. Ó synu člověka!
Spokoj se se Mnou a nehledej jiného pomocníka. Neboť nikdo než Já tě nemůže navždy uspokojit.
18. Ó synu ducha!
Nežádej po Mně to, co My si pro tebe nepřejeme, buď spokojený s tím, co My Jsme kvůli tobě uznali za dobré, neboť to je, co ti prospívá, pokud se tím ty sám spokojíš.
19. Ó synu nádherného vidění!
Vdechl Jsem do tebe dech Svého vlastního Ducha, abys Mi mohl v lásce vyjít vstříc. Proč jsi Mne opustil a hledal jinou lásku nežli Mne?
20. Ó synu ducha!
Můj nárok na tebe je velký, nemůže být zapomenut. Nevyčerpatelná je Má štědrost k tobě, ničím nemůže být zahalena. Má láska si v tobě našla domov, nic ji nemůže skrýt. Mé světlo ti je jasně patrné, nic je nemůže utlumit.
21. Ó synu člověka!
Na strom zářivé slávy Jsem zavěsil nejvybranější plody, proč ses odvrátil a spokojuješ se tím, co je méně dobré? Vrat' se k tomu, co je pro tebe lepší v království na výsostech.
22. Ó synu ducha!
Stvořil Jsem tě vznešeného, ale tys ponížil sám sebe. Pozvedni se tedy k tomu, k čemu jsi byl stvořen.
23. Ó synu nejvyššího!
K věčnému tě povolávám, ale ty hledáš to, co pomíjí. Co tě přimělo odvrátit se od Našeho přání a hledat své vlastní?
24. Ó synu člověka!
Nepřekračuj své meze, nežádej, co ti nepřísluší. Skloň se před tváří svého Boha, Pána moci a síly.
25. Ó synu ducha!
Nevyvyšuj se nad chudým, neboť ho vedu na jeho cestě, a tebe vidím v tvé zpozdilosti a zničím tě navěky.
26. Ó synu bytí!
Jak jsi mohl zapomenout na své vlastní chyby a zabývat se chybami druhých? Kdokoliv tak činí, stíhá ho Mé prokletí.
27. Ó synu člověka!
Neplýtvej dechem na hříchy ostatních, pokud jsi sám hříšníkem. Výslovně vydávám svědectví, že pokud bys přestoupil tento příkaz, byl bys prokletý.
28. Ó synu ducha!
Pochop tuto pravdu: Kdo nabádá jiné k spravedlnosti a sám se dopouští křivdy, není ze Mne, i kdyby nesl Mé jméno.
29. Ó synu bytí!
Nepřipisuj žádné duši, co nechceš aby se připisovalo tobě, nemluv o tom, co neuskutečňuješ. To je Můj příkaz tobě, který zachovávej.
30. Ó synu člověka!
Neodmítej Mého služebníka, bude-li od tebe něco žádat, protože jeho tvář je Mojí tváří; jinak staneš přede Mnou zahanben.
31. Ó synu bytí!
Přiměj se dávat počet z každého dne, než budeš povolán ke konečnému zúčtování; neboť smrt tě přepadne neohlášena a budeš povolán vydat počet ze svých skutků.
32. Ó synu nejvyššího!
Učinil Jsem ze smrti posla, který ti zvěstuje radost. Proč se rmoutíš? Způsobil Jsem, aby tě světlo zalévalo září. Proč se tedy před ním skrýváš?
33. Ó synu ducha!
Zdravím tě radostnou zvěstí světla. Raduj se! Zvu tě k dvoru svatosti; zůstávej v něm, abys mohl žít v míru navěky.
34. Ó synu ducha!
Duch svatosti ti přináší radostnou zvěst o shledání. Proč se tedy rmoutíš? Duch moci tě posiluje v Jeho věci. Proč se zahaluješ? Světlo Jeho tváře tě vede; jak můžeš ztroskotat?
35. Ó synu člověka!
Nermuť se, leč bys byl daleko od Nás. Neraduj se, vyjma pro to, že se přibližuješ a vracíš k Nám.
36. Ó synu člověka!
Naplň své srdce radostí, abys byl hoden setkání se Mnou a byl zrcadlem Mé krásy.
37. Ó synu člověka!
Nezbavuj se mého nádherného šatu, nepromarni svůj podíl z mé zázračné studny, abys nežíznil navěky.
38. Ó synu bytí!
Jestliže Mi Chceš učinit radost, zachovávej Má ustanovení z lásky ke Mně a odpírej si to, po čem toužíš.
39. Ó synu člověka!
Hledáš-li Mé zalíbení, nezanedbávej Má přikázání a jestliže miluješ Mou krásu, nezapomínej na Moje rady.
40. Ó synu člověka!
I kdybys proletěl nesmírností vesmíru a projel celou nesmírnou rozlohu nebe, přece bys našel spočinutí jen v podvolení Našemu přikázání a v pokoře před Naší tváří.
41. Ó synu člověka!
Služ Mé věci a šiř ji, abych ti mohl odhalit tajemství Své velikosti a ozářit tě světlem věčnosti.
42. Ó synu člověka!
Skloň se přede Mnou, abych se milostivě mohl obrátit k tobě. Povstaň pro vítězství Mé věci, abys ještě na zemi mohl získat vítězství.
43. Ó synu bytí!
Zmiňuj se o Mne na Mé zemi, abych ve Svém nebi vzpomenul na tebe, aby se potěšily Moje i tvoje oči.
44. Ó synu trůnu!
Tímto slyš, že Můj sluch je tvůj sluch. Tvůj zrak je Můj zrak, jím se dívej, abys v hloubce své duše mohl svědčit o Mé svatosti na výsostech, a Já Sobě mohl potvrdit tvůj vznešený stav.
45. Ó synu bytí!
Vyhledávej smrt mučedníka v Mých stopách, spokojen Mým souhlasem a vděčný za to, co pro tebe volím, abys mohl spočinout se Mnou pod baldachýnem majestátu u svátosti slávy.
46. Ó synu člověka!
Uvaž a rozjímej. Je tvým přáním zemřít na loži nebo prolít krev tvého života v prachu, být mučedníkem na Mé cestě a tak ztvrdit Můj příkaz a stát se zvěstovatelem Mého světla na výšinách ráje? Usuzuj správně, ó služebníku!
47. Ó synu člověka!
Při Mé kráse! Tvé vlasy zbarvené tvou krví stojí v Mých očích výše než stvoření vesmíru a světlo obou světů. Snaž se tedy toho dosáhnout, ó služebníku!
48. Ó synu člověka!
Všechno má své znamení. Znamení lásky je setrvávání v Mých příkazech a trpělivost ve zkouškách Mnou uložených.
49. Ó synu člověka!
Kdo miluje pravou láskou touží po zkouškách stejně jako vzbouřenec po odpuštění a hříšník po slitování.
50. Ó synu člověka!
Jestliže tě na Mé cestě nepotkají překážky, jak můžeš následovat ty, kteří se spokojí Mým zalíbením? Jestliže se v tvé touze setkat se se Mnou nestřetneš s těžkými zkouškami, jak chceš dosáhnout světla ve své lásce k Mé kráse?
51. Ó synu člověka!
Mnou seslaná pohroma je Má prozřetelnost, navenek je to oheň a pomsta, ale uvnitř světlo a smilování. Pospěš mu proto v ústrety, aby ses stal věčným světlem a nesmrtelným duchem. To je Můj příkaz tobě, zachovávej ho.
52. Ó synu člověka!
V blahobytu nejásej, a když tě stihne ponížení, nermuť se, neboť obojí pomine a nebude více.
53. Ó synu bytí!
Kdyby ti připadla chudoba, nebuď smutný; přijde čas a navštíví tě Pán bohatství. Neboj se ponížení, neboť jednoho dne na tobě spočine sláva.
54. Ó synu bytí!
Jestliže se tvé srdce upíná k nehynoucí říši věčnosti a k tomu odvěkému, věčně trvajícímu životu, zřekni se říše přechodného a smrtelného.
55. Ó synu bytí!
Nezabývej se tímto světem, protože zlato zkoušíme ohněm a zlatem zkoušíme Naše služebníky.
56. Ó synu člověka!
Toužíš po zlatě a já si přeji, abys byl od něho osvobozen. Když zlato máš, považuješ se za boháče a Já rozeznávám tvé bohatství v odpoutání od něho. Při Mém životě! Toto je Má moudrost a ono tvá mylná představa; jak se může Má cesta shodovat s tvou?
57. Ó synu člověka!
Daruj Mé bohatství Mým chudým, abys mohl na nebesích čerpat z pokladu nepomíjející nádhery a nehynoucí slávy. Ale při Mém životě ! Obětovat mi svou duši je nejzáslužnější, jen kdybys na to mohl pohlédnout Mým zrakem.
58. Ó synu člověka!
Chrám bytí je Můj trůn; očisti jej od všech věcí, abych tam mohl spočinout a setrvat.
59. Ó synu bytí!
Tvé srdce je Můj domov; posvěť je pro Můj příchod. Tvůj duch je Mé místo zjevení; očisti jej, abych se jím mohl projevit.
60. Ó synu člověka!
Vlož svou ruku do Mého nitra, abych mohl sestoupit nad tebe ve Své záři a nádheře.
61. Ó synu člověka!
Vstup na Moje nebesa, abys zakusil radost shledání a napojil se ryzím vínem z kalichu nehynoucí slávy.
62. Ó synu člověka!
Mnoho dní minulo, v kterých ses zaměstnával představami a neplodným sněním. Jak dlouho ještě hodláš spát na svém lůžku? Pozvedni hlavu ze spánku, protože slunce už je v zenitu, aby tě mohlo ozářit světlem a krásou.
63. Ó synu člověka!
Světlo na tebe svítilo z obzoru Svaté hory a duch osvícení vál v Sinaji tvého srdce. Proto se osvoboď ze závojů lichých představ a vstup na Můj dvůr, abys byl hoden věčného života a setkání se Mnou. Tak nebude mít smrt, ani zkormoucenost, ani starosti k tobě přístup.
64. Ó synu člověka!
Má věčnost je to, co Jsem stvořil, a stvořil Jsem to pro tebe. Nechť je to rouchem tvého chrámu. Má jednota je Můj výtvor; utkal Jsem ji pro tebe; vezmi ji na sebe, abys byl až do věčnosti zvěstováním Mého nekonečného bytí.
65. Ó synu člověka!
Můj majestát je Můj dar tobě a Má velikost zástavou Mého slitování s tebou. To, co mi náleží, nikdo nepochopí ani nikdo nevypoví. Vpravdě Jsem to zachoval ve
Svých skrytých klenotnicích a v pokladnicích Mého přikázání, jako znamení lásky a péče o Mé služebníky a důkaz Mého slitování s Mým lidem.
66. Ó děti božské neviditelné podstaty!
Bude vám bráněno milovat Mne a duše budou zkormouceny, kdykoli bude o Mně zmínka. Protože duch Mne nemůže pochopit ani srdce obsáhnout.
67. Ó synu krásy!
Ve jménu Mého ducha a Mé přízně! Ve jménu Mého slitování a Mé krásy! Vše, co Jsem ti odhalil jazykem moci a co Jsem pro tebe psal perem síly, bylo v souladu se schopností tvého pochopení, nikoli s Mým stavem a s melodií Mého hlasu.
68. Ó děti lidí!
Nevíte, proč Jsme vás všechny stvořili z téhož prachu? Aby se žádný nevyvyšoval nad ostatní. Provždy pamatujte ve svých srdcích, jak jste byli stvořeni. Jelikož Jsme vás všechny stvořili z téže látky, proto vám náleží, abyste byli také jednou duší, abyste kráčeli stejnýma nohama, jedli stejnými ústy a přebývali v téže zemi, abyste ze svého nejvnitřnějšího bytí, svými skutky a činy, podávali zřetelné svědectví jednoty a podstaty odpoutání. Takovou vám dávám radu, ó poutníci za světlem! Řiďte se podle té rady, abyste obdrželi plod svatosti ze stromu zázračné slávy.
69. Ó vy synové ducha!
Vy jste Má klenotnice, protože ve vás Jsem uschoval perly Svých tajemství a drahokamy Svého vědění. Chraňte je před cizinci mezi Mými služebníky a před bezbožníky mezi Mým lidem.
70. Ó synu toho, kdo stál skrze svou vlastní bytost v království sebe sama!
Pomni, že Jsem ti přivál všechny vůně svatosti, cele ti odhalil Mé slovo, skrze tebe jsem zdokonalil Svou štědrost a žádal pro tebe to, co Jsem žádal pro Sebe Samého. Spokoj se tedy Mou spokojeností a buď Mi vděčný.
71. Ó synu člověka!
Zapiš vše, co My ti odhalili inkoustem světla, na desku svého ducha. Kdyby to nebylo v tvé moci, zhotov si inkoust z tresti svého srdce. Kdybys toto nemohl
učinit, piš tím rudým inkoustem, který byl prolit na Mé cestě. To je pro Mne vpravdě sladší než co jiného, aby světlo toho písma trvalo na věky.
